1.kolo - Sean team - Lucián FC A 3:3 (3:3)

Na začátek naší druhé sezony ve třetí lize jsme dostali dosti nelehkého soupeře – Lucián FC A, tedy soupeře, který nám v minulé sezoně uštědřil ve třetím kole „v suchém triku“ výprask 7:2. Vzhledem k dovoleným (Dana a Šmigi), zraněním (Tomáš) a pracovním povinnostem (Brambora) a vzhledem k tomu, že Szabič a Karlos už ukončili ze zdravotních důvodů působení v Sean teamu a Poky měl trénink, se nás sešlo jen sedm, vlastně šest a půl, protože Vojta měl problémy se svalem. 100% připraveni tak byli jen Chmelda (který se pár hodin před zápasem vrátil z Kapverd, ale vypadal spíš jako by se vrátil z týdenního pobytu v Coffee shopu z Amsterodamu), Kráťa, Klusy, Aleš, Ondra a Zuboš (ten kvůli zápasu obětoval i trénink Áčka, což oceňuji!).

To, že bude Lucián těžkej soupeř se ukázalo hned na začátku zápasu, po pěti minutách to bylo 0:2 a to ještě Lucián spálil další tutovky. V tu chvíli to upřímně řečeno vypadalo trochu na debakl. První gól jsme dostali po ztrátě balonu, následovala rychlá akce a přečíslení. Druhej poté, co Aleš laxně bránil soupeře a nechal ho z pravého křídla odcentrovat před branku, kde obránci nezachytili náběh rychlých mladíků Luciánu a bylo to 0:2. Naštěstí už máme něco za sebou a tak jsme zkušeně změnili styl hry, vzali to pořádně od podlahy, výrazně přidali v důrazu v osobních soubojích a najednou se hra vyrovnala. Bylo jasně znát, že se mladíci, kteří se prý rekrutovali z dorostu Bohemians 1905, s naším důrazem vyrovnávali dost těžko. A když jsme k důrazu přidali i trochu fotbalovosti, zjistili jsme, že se s Luciánem dá hrát. Nejprve spálil velkou šanci Ondra, který se prodral až před soupeřova brankáře, mířil mezi „betony“, ale neprostřelil ho. Přesto ale přišlo celkem rychlé vyrovnání, které zařídil dvěma góly Aleš, nejprve mu tutovku připravil Ondra a pak Kráťa, Aleš obě naštěstí proměnil a tak to bylo ani ne po 15 minutách 2:2. Mohlo být i lépe, ale to by Aleš musel proměnit i třetí velkou šanci, kterou mu tým vypracoval, což se bohužel nepovedlo.

Hra byla v tu chvíli vyrovnaná a šance se střídaly na obou stranách. Do vedení šel po pěkné akci bohužel opět soupeř, ale my znovu velice rychle vyrovnali, Zuboš vybojoval na půlce balon, posunul ho na Aleše, který sice viděl před bránou zcela volného Kráťu, ale míč mu přihrál hůř než špatně, pomalu a na paty, Kráťa se ale s těžkou situací vyrovnal na jedničku, otočil se s balonem kolem doběhnuvšího obránce a podél vybíhajícího brankáře srovnal na 3:3. To bylo dvě minuty před koncem prvního poločasu a do konce půle se už nic zajímavého nestalo. O půli jsme si řekli, že tempo nasazené juniory nemůžeme v našem věku a počtu vydržet (soupeřů bylo 11) a že musíme bránit až od půlky, zahustit naší obranou polovinu a vyrážet k „rychlím“ protiútokům. První část předsevzetí, tu defenzivní, jsme myslím splnili na jedničku, ta druhá ofenzivní, už byla trošičku slabší, ale i tak jsme si vypracovali několik šancí na skórování. 

Jak jsem už naznačil, druhých 30 minut jsme strávili převážně na naší polovině naháněním hbitých a rychlých hráčů Luciánu. Zvládli jsme to ale výborně a téměř k ničemu jsme soupeře nepustili. Na soupeři byla postupem času znát frustrace, protože si evidentně mysleli, že nás sfouknou jako svíčku, zvlášť poté, co vedli v 5. minutě 2:0. Je třeba přiznat, že byli fotbalovější, technicky velmi dobře vybavení, rychlý, hezky učesaný a negelovaný, ale na Sean team to tentokrát prostě nestačilo, protože jsme podali týmový výkon a nechali na hřišti všechno. Pochvalu zaslouží všichni!

Tradičně hodně balónů soupeři odebral Kráťa, jehož teleskopické nohy dosáhnou snad přes půl hřiště a navíc k tomu přidal i asistenci a velmi důležitý vyrovnávající gól, těsně před poločasovou přestávkou, který nám nakonec zajistil bod.

Podobnou výhodu dlouhých končetin často uplatňoval velice úspěšně i Klusy, který tím přerušil spoustu rodících se akcí Luciánu. Navíc přidal i dost povedených ofenzivních výletů, kdy přešel dva, tři soupeře. Škoda jen, že se pořádně nedostal ke své pověstné pumelici.

Zuboš toho sice tentokrát směrem dopředu nepředvedl tolik, jak jsme u něj zvyklý, ale „v poli“ byl nesmírně platnej. Rozdal spoustu tvrdých, ale férových zákroků, se kterými se někteří „šampóni“ ze soupeřova týmu vyrovnávali dost těžko. Zápas ho asi musel docela bolet.....

Prim v defenzivě hrál ale tentokrát Ondra, kterej snad neprohrál jedinej souboj a nepamatuju si, že by přes něj někdo z Luciánu přešel. Nenechal nikoho převzít v klidu balon a jeho hra tělem byla ukázková a pro soupeře velmi nepříjemná. Zlatým hřebem jeho výkonu mohla být akce, kdy se krásnou přehazovačkou zbavil soupeře, ale jeho následný „nástřel“ před branku málem zlomil ruku Zubošovi stojícímu kousek od pravé tyče :-).

Vojta se sice ze začátku trošku hledal, nemohl chytit soupeřovo zběsilé tempo a ani míč ho moc neposlouchal, navíc ho limitoval zraněný sval. Postupně se s tím ale vyrovnal a přispěl svým výkonem k zisku bodu.

Chmelda inkasoval snad z prvních dvou střel dva góly, které asi ani neměl šanci chytit. Naštěstí ho to nepoznamenalo a zejména ve druhém poločase, kdy vyřešil spoustu ošemetných situací před svou brankou, předváděl podobně spolehlivé zákroky jako celou minulou sezonu.

Aleš sice v defenzivě nepomohl zdaleka tolik, co zbytek mužstva, ale zase dal dva góly, čímž také přispěl svým dílem k zasloužené remíze a prvnímu bodu v nové sezoně.

Celkově považuji tento zápas za jeden z nejkvalitnějších, které jsme odehráli a je dobře, že jsme začali tuto sezonu výrazně lépe než tu minulou, kdy jsme po třech kolech měli tři prohry. Tak doufám, že se nám bude dařit i nadále a že nebudeme honit body až na konci sezony :-)

hráno 6.9.2012 od 19:30 v Hostivaři