10.kolo - Sean team - Kříženeček 6:2 (2:1)

Necelý týden po divoké, ale dle očitých svědků zasloužené, prohře s Realem Tide XXL nás čekal zápas pravdy s pikantním soupeřem – s Kříženečkem, tedy týmem, kterým prošla více než třetina momentální sestavy Sean teamu, včetně kapitána a zakladatele Aleše. Dal se tak čekat vyhecovaný zápas na ostří nože, čemuž odpovídal i fakt, že nám v tomto zápase pouze výhra uchovávala solidní šanci na postup do 3. ligy.

Vzhledem k důležitosti zápasu byl pohled na stav Sean teamu celkem dost tristní. Brankářská jednička Chmelda nebyl stále v pořádku a nemohl nastoupit, dvojka Tomáš Černý ležel v den zápasu v nemocnici a tak do brány šel Tomáš Klusáček, jehož kotník byl v takovém stavu, že mu nedovoloval nastoupit do pole, tak pomohl alespoň tak, že zápas „odstál“ v bráně jako gólman a nutno podotknout, že to odstál znamenitě :-). Zdravotně mimo byl i Aleš (koleno) a Szabič (záda), ze služebky v Německu se včas nestihl vrátit Karlos. Navíc Ondra a Zuboš měli poměrné značné zdravotní potíže, vzhledem k situaci a důležitosti zápasu se ale rozhodli to zkusit a to se nakonec ukázalo býti, vzhledem k jejich výkonům na hřišti, rozhodujícím momentem.

Ani soupeř nebyl úplně kompletní. Z mého pohledu mu nejvíce chyběl Marek Nečas, což je bezesporu výbornej fotbalista a zejména směrem dopředu je velice nebezpečnej. Při představě jeho kombinací s Láďou Kuruczem (o něm se ještě zmíním) mě už pár dní před zápasem běhal mráz po zádech....i když to bylo možná spíš tím, že je konec listopadu :-). Zápas nezačal tradičním oťukáváním, ale celkem zostra. Sean team byl aktivnější a šel zaslouženě již v 5. minutě do vedení, když Kráťa precizně zakončil naší akci po chybě obrany soupeře, 1:0. Vedení nám bohužel nevydrželo moc dlouho, Kráťa ve své tradiční snaze o konstruktivní hru za kažou cenu a v každé situaci, vyrobil hrubku nedaleko naší brány, Kříženeček šel do přečíslení a vyřešil ho precizně, 1:1.

I po zbytek prvního poločasu jsme měli převahu a byli jsme aktivnějším a lepším týmem, ale  i Kříženeček se snažil a občas nebezpečně zahrozil, Klusy byl ale v bráně pozorný. Jednou nás i pobavil podivnou taneční „vložkou“ při které si na poslední chvíli uvědomil, že Zubošovu malou domu nemůže chytit do rukou a tak předvedl tak krkolomný „taneční“ pohyb, za který by se nemusel stydět ani nepostiženější svěřenec souboru legendárního strýčka Jedličky. Nic z toho naštěstí nebylo a tak jsme šli chvilku před koncem prvního poločasu do vedení my. Radek Zubatý, který chvíli předtím nezužitkoval perfektní přihrávku Tomáše Záboje a ze dvou metrů nedokázal usměrnit míč do poloodkryté branky, svou chybu napravil a poslal nás  do zaslouženého vedení 2:1.

Na začátku druhého poločasu jsem očekával tlak „domácího“ Kříženečku, ale ten nepřišel. Soupeř se sice snažil útočit, ale odkrýval tím zadní vrátka a naše brejky v prvních minutách druhého poločasu byly doslova smrtící! Během snad pěti minut jsme dali tři góly po pěkných kombinacích do kterých se zapojovala většina mužstva, prim v nich ale hrála trojice Aleš Kráťa, Radek Zuboš, a Ondra Polák. Poslední dva jmenovaní si připsali po brance a jeden gól si dal Kříženeček nešťastně sám, kolem 35.minuty tak byl stav překvapivě jednoznačný, 5:1. Pak ale přišlo tradiční uspokojení a s ním spojené polevení, což se ale dalo vzhledem k vývoji celkem čekat a Kříženeček nás dostal pod tlak. Problémy nám dělal zejména Láďa Kurucz, kterej ukazoval, že s věkem neztratil ze svých technických dovedností vůbec nic a místy „vodil“ hráče Sean teamu po hřišti jako slepé koně :-). Bylo na něm ale také naštěstí vidět, že hraje fotbal jenom pro radost a výsledek pro něj není až tak důležitý a tak třeba po neuvěřitelném „vymíchání“ 4 hráčů Sean teamu asi na pěti metrech čtverečních, do kterého vložil i povedenou kličku „Zidanovku“ zvolil místo vstřelení takřka jistého gólu ještě nahrávku na Jardu Frantu, který svojí tutovku naštěstí neproměnil.

Přesto ale Kříženeček druhý gól vstřelil a to v 50. minutě. Předcházela tomu, jak jinak, chyba v naší defenzivě, kdy 3 naši bránící hráči nestačili na pokrytí dvou Kříženečků a bylo to 5:2. Jakýkoli náznak možného zdramatizování zápasu naštěstí ihned odmítl Ondra Polák, který v 53. minutě uklidil míč z trestného kopu milimetrově k pravé tyči soupeřovi brány a svým druhým gólem upravil skóre na konečných 6:2 pro Sean team. Do konce zápasu jsme ještě měli pár zajímavých brejků, ze kterých se mohla trefit i sváteční střelkyně Dana, sváteční tedy do sítí soupeřů, do té naší se Dana trefuje s železnou pravidelností :-). Výsledek 6:2 se ale už nezměnil a Kříženeček by si upřímně řečeno ani další inkasované góly a s tím spojený debakl nezasloužil, protože o tolik lepší jsme zase nebyli:-).

Co napsat závěrem? Měl jsem z toho zápasu celkem obavy, protože situace fakt nebyla dobrá. Nakonec jsme ale předvedli podle mě jeden z nejlepších letošních výkonů a Kříženeček jasně přehráli a zaslouženě zvítězili. Mám z toho dvojnásobnou radost, protože jsem za ně pár zápasů odehrál a nejen já a bral jsem ten zápas tudíž dost prestižně. Jelikož to byl určitě prestižní zápas i pro soupeře, měl jsem kapku obavu o atmosféru utkání. Ta byla naštěstí celkem bez problémů a určitě nepřekročila únosnou hranici, jen Chmelda za lajnou zápas verbálně prožíval asi ještě více, než když je na hřišti a nad některými jeho pokřiky kroutil hlavou nejen soupeř :-). Za celkem klidný průběh zápasu ale patří díky i soupeři, v čele s Bergomim. Méně už mohu děkovat M. Čermákovi, což je jediný problémový hráč Kříženečku, který si ani v tomto zápase neodpustil některé věci, které na fotbalové hřiště nepatří a jen díky ovládnutí se dost vznětlivého Šmigiho nedošlo pár minut před koncem zápasu za rozhodnutého stavu ke naprosto zbytečné potyčce. Stalo se tak poté,co dostal Šmigi od M.Čermáka naprosto zbytečný loket na čelist, navíc bez povšimnutí jinak celkem dobře pískajících rozhodčích.  

Touto výhrou jsme navíc udělali mílový krok k dalšímu, již pátému, postupu Sean teamu. Je mi jasný, že z toho postupu do vyšší soutěže asi nejsou všichni nadšený, ale proč to nezkusit, při nejhorším prohrajeme na jaře pár zápasů a vrátíme se zpět do 4. ligy, anebo je tu ještě další varianta, že bychom šli ještě výše, do.....ale o tom už raději nebudu spekulovat, zvlášť, když ještě nejsme ani v té třetí, k tomu je potřeba za 14 dní porazit předposlední Pašáky.

Zajímavostí je, že zápas točil na video Chmelda, takže si někdy můžeme dát týmové video. Bojím se ale, aby po jeho zhlédnutí, někteří hráči nechtěli ukončit svoji kariéru:-)). Jaká bude kvalita záznamu nevím, ale dle způsobu točení asi mizerná. Navíc byla zima, ve které se kamera dost blbě držela a Chmelda měl dobrou „dvojku“ pod kůží (což soudím z jeho verbálního projevu během celého zápasu:-)), takže bůhví co vlastně kameroval:-)

Vzhledem k tomu, že jsem se v reportu o pár hráčích ani nezmínil, tak udělám výjimku a zhodnotím tentokrát i jednotlivce.

Klusy – původně nechtěl kuli kotníku (a možná trochu i délce „zájezdu“:-)) vůbec přijet. Nakonec jsem ho překecal, aby si šel aspoň „stoupnout“ do brány a dobře jsem udělal. Za celých 60 minut neudělal jedinou chybu, gólům neměl šanci zabránit, navíc jistě rozehrával. Těžkých zákroků sice moc neměl, ale zbytek pochytal v klidu bez jakýchkoli problémů – 7.

Dana – v prvním poločase se kolem ní jednou obtočil Michal Hnát a „smrdělo“ to“, ale jinak bránila spolehlivě a nedělala chyby v rozehrávce. Na konci zápasu mohla vstřelit dokonce i gól, ale neprostřelila v dobré pozici gólmana. Velké plus bylo i to, že když nás pak „vyhodili“ z pizzerie u hřiště, odvezla nás s Chmeldou do další hospody :-) – 6,5.

Vojta – neodpustil si pár svých už pomalu tradičních pokažených rozehrávek, z nichž jedna založila docela nebezpečnou situaci Kříženečku, jinak to ale odehrál v pohodě s jistotoua klidem, jak je jeho dobrým zvykem   - 6.

Brambora – odehrál povedenej zápas. Vzadu hrál spolehlivě, slušně podporoval ofenzivu a připsal si dokonce i dvě gólové přihrávky + jeho přihrávka Radkovi za stavu 1:1 před odkrytou branku „měla oči“ a doslova volala po gólu – 7.

Ondra – nejdříve to vypadalo, že vůbec nenastoupí, ale Ondru jen tak něco nezlomí a tak do toho „šel“, což bylo dobře pro nás a smůla pro soupeře. Předvedl nadstandardní výkon plný tradičně vyhraných osobních soubojů a vybojovaných balónů. Směrem dopředu táhnul velké množství našich akcí, nedělalo mu problémy přejít přes kteréhokoli hráče Kříženečku a jako třešničku na dortu přidal dvě vstřelené branky, z mého pohledu muž zápasu! – 8,5.

Kráťa – ani si snad nepamatuju, kdy Kráťa zahrál špatně! Jako vždy nedal soupeři ani metr prostoru. Žádný balón nenakopne někam nazdařbůh do „prostoru nikoho“, každý míč z jeho nohy vždy najde adresáta (jednou to byl bohužel adresát ve špatném dresu a bylo z toho vyrovnání na 1:1:-). Dal důležitý vedoucí gól, bránil, útočil, podporoval každej náš útok, když byl na hřišti. Navíc často zastavil „nezastavitelného“ Láďu Kurucze, i když někdy jen za cenu faulu, ale nepustil ho prostě dál:-) – 8.

Zuboš – podobný případ jako Ondra. Ještě den před zápasem to vypadalo, že nenastoupí vůbec nebo půjde do brány. Nakonec bolest svalu, kůli kterému musel ve víkendovém zápase Třebo s rezervou Viktorky Žižkov střídat už po 5 minutách, překonal a i přesto, že ho to vidtitelně omezovala v pohybu, patřil k našim nejlepším hráčů a dal dva góly. Obránci Kříženečku si s jeho krytím balónu a způsobem hry nevěděli často rady a tak Radek vybojoval spoustu faulů a s tím spojeným trestňáků. Sám se sebou spokojeny sice není, ale já myslím, že na to, že ho omezovalo zranění, to nebylo špatný:-) – 8.

Šmigi – Petr neodehrál oslnivý zápas, ale jsou minimálně dva momenty, za které ho musím pochválit. První je psychická odolnost, kdy do puntíku splnil to, co jsem od něj žádal. Petře přesně se vyplnilo to, před čím jsem tě opakovaně před zápasem varoval  - a to, že je velmi pravděpodobné, že M.Čermák během zápasu s nějakou provokací přijde, což taky jak jsem už psal přišel. Petr, který by za normálních okolností oplatil loket v obličeji stejným nebo ještě horším způsobem a byla by z toho asi dost nepěkná strkanice, se ale ovládl a rozhodčími nepotrestaný zákrok přešel, za což mu patří dík. Vem si z toho Petře příklad, je to tak pro všechny lepší:-). Druhou pochvalu si zaslouží za to, že se několikrát, ačkoli nemá naběháno a při letošních zápasech se pohybuje jen velmi obezřetně a šetří každým krokem, poctivě vrátil a jednou tím dokonce překazil velmi nebezpečnou akci Kříženečku. Dopředu to bylo ale už kapku slabší a třeba doslova zabrzděná nadějná akce kdy jsme mohli jít 4 na 2 byla důkazem toho, že pár kilo dolu a sem tam se proběhnout by ti,Petře, evidentně dost prospělo.... ale to víš určitě sám a navíc, kdyby si zhubnul, tak bychom si museli žrádlo na rozlučce se zimní sezonou platit sami a takhle nemusíme :-) – 6.