10. kolo - Sean team – Wyllitým 3:1

V 9.kole jsme jeli potvrdit postup v souboji s Wyllitýmem až na dalekou Hanspaulku a čekalo nás tam nejedno překvapení! Tím hned prvním byla hala, která zakryla obvykle „otevřené“ hřiště a tím druhým pak byla vzhledem k postavení v tabulce celkem překvapivá vyrovnanost zápasu....

Byla to premiéra Sean teamu v hale a bylo to znát. Ačkoli někdo může namítnout, že hřiště je pořád stejné a že je podmínky jsou pro oba mančafty stejné, tak my jsme se rozkoukávali v podstatě celých 60 minut hry:-). Z mého pohledu se totiž v hale se nejen docela špatně dýchalo, ale problémem byla zejména orientace v prostoru, protože okraje haly začínaly v podstatě ani ne metr za autovou lajnou a tak třeba hodit aut předpisově s rukama za hlavou a nohama za čárou bylo téměř nemožné:-).

Sešlo se nás osm - Chmelda, Brambořík, Tom Černý, oba Alešové, Ondra, Šmigi a Dana. Pokud se nepletu tak poprvé v historii Sean teamu absentoval Vojta a tak zůstala Dana jedinou členkou Sean teamu, která zatím absolvovala všechny zápasy!

Zpočátku se oba týmy tak nějak oťukávali, ale postupem času šancí na obou stranách přibývalo. První jsme udeřili my. Ondra si naběhl na nakrátko rozehraný roh, z první to napálil na bránu a před výtečně chytajícím gólmanem ještě tečoval Kráťa a vedli jsme 1-0. Naše vedení ale mělo bohužel doslova jepičí život, o minutu později udělal svoji jedinou chybičku v zápase Chmelda, kdy neudržel celkem lehkou střelu jednoho z domacích ostřelovačů a to ještě z větší vzdálenosti a zcela osamocený útočník Wyllitýmu stojící metr před naší svatyní pohodlně srovnal na 1-1.

Wyllitým se vůbec pokoušel hodně o střely ze střední i větší vzdálenosti, několikrát dokonce z půlky a nutno podotknout, že to byly povětšinou povedené střely, naštěstí zpravidla ne uplně přesné a když už přesné byly, lapil je Chmelda. Ve zbytku prvního poločasu jsme byli o něco aktivnějším týmem a vypracovali jsme si celou řadu jasných gólových šancí, ty jsme ale trestuhodně zahazovali, ať už to byli Šmigi nebo oba Alešové a jednou dokonce i Dana, která předvedla nevídaný výlet přes celé hřiště a po narážečce s Alešem se ocitla sama až před brankářem Wyllitýmu, avšak nepropálila ho!

Jinak se Dana věnovala hlavně bránění, což je pochopitelné, protože Wyllitým na nás vyrukoval s ženou v útoku a tak si logicky chlapi hlídali chlapi a ženská ženskou:-).

Druhý poločas pro nás začal velmi šťastně. Nadějně rozjetou akci tři na dva ihned v první minutě nevyřešil Aleš na první pohled úplně ideálně, protože jeho přihrávku na před bránu zcela osamoceného Kráťu zblokovala obrana, ale po neuvěřitelném biliáru mezi nohama brankáře a obránců si nakonec jinak nejlepší hráč utkání, gólman Wyllitýmu, srazil míč do vlastní sítě a tak jsme se čistým vlastencem dostali do vedení 2-1.

Po zbytek zápasu to byl boj o každý míč, fotbalové krásy utkání popravdě řečeno moc nepobralo, ale vydrželi jsme a přes některé nebezpečné akce Wyllitýmu jsme nakonec dvě minutky před koncem přidali i třetí gól. Aleš se uvolnil přes obránce a podél pravé nohy brankáře stanovil konečné skóre na 3-1 pro Sean team. Ani to ještě nemuselo být konečné skóre, ale rozhodčí utnul samostatný únik Aleše na gólmana Wyllitýmu pár metrů před brankou závěrečným hvizdem, škoda! I když při Alešově páteční střelecké potenci by to asi stejně neskončilo gólem:-).

Řekl bych, že jsme byli celkově o chloupek lepším týmem a tak je snad vítězství zasloužené. Wyllitým nás ale překvapil poměrně solidní hrou, já osobně tak těžký zápas nečekal. Ale možná to trochu ovlivnilo i prostředí a naše premiéra v hale, možná jsme soupeře trochu podcenili a možná jsme nehráli úplně naplno, protože jsme již před zápasem měli jistotu postupu......asi toho bylo ode všeho trochu.

Každopádně tři body jsou doma a série bez porážky čítá už 21 zápasů. Doufám, že v pátek 11.12. s Batalionem 91 A v Běchovicích přidáme i dvacátý druhý!