11. kolo - Sean team – Green Shock FC 15:1

V posledním kole 8.ligy jsme již s jistotou postupu z 1.místa nastoupili na Děkance proti týmu Green Shock FC, který měl do té doby velice slušné výsledky a držel solidní páté místo za 6 výher a 1 remízu z 10 zápasů. Naše (nebo možná pouze moje) obavy se ale naštěstí velmi rychle rozplynuly:-)

Na zápas se nás sešlo pouze sedm: já, do brány neuvěřitelně kočkovitej Tom, ostrostřelec Tomáš Záboj (sakra musíme mu vymyslet přezdívku, ať je s Tomášem Č. nějak odlišíme:-), smradlavá skoro dvojčata Dana a Vojta (teda omlouvám se Vojtovi, zejména Dana topila o106), jedinej levák v mančaftu Robin a samozřejmě liberecká posila Ondra. Na to, že nás mělo být původně 10 to je docela málo, ale nakonec to bohatě stačilo. Co se absencí týká, tak k dlouhodobě zraněným Rájkovi a Pavlovi se na poslední chvíli přidal i Chmelda. Po dohodě chyběl i Karlos, kterej začne až na podzim v 7.lize a Šmigi, který dostal vzhledem k rozhodnuté situaci v tabulce volno a šel na fotbal s jinejma lidma, dobře ti tak Petře, mohl si dát góla možná i ty:-). Posledním chybějícím byl Kráťa, kterej měl rodičovské povinnosti, ale ten se přišel na své kdysi takřka domácí hřiště alespoň podívat.

Hřiště bylo výborné, akorát počasí nebylo uplně ideální, byla celkem kosa a navíc celej zápas chcalo, sice ne silně, ale chcalo. Greeni přijeli jen v pěti a tak jsme měli od začátku převahu jednoho muže v poli. Jak jsme se před pár týdny přesvědčili s Ya Bastou, to ještě nemuselo nic znamenat, ale ze hry Greenů bylo od úvodního hvizdu znát, že o nic nejde a že se nechtěj zakopat před bránou jako Ya Basta, ale chtěj si trochu zahrát. Jejich otevřený fotbal nám vyhovoval a i když skóre museli otevřít soupeři sami, velmi nešťastným dvakrát tečovaným vlastencem, začali jsme se záhy prosazovat kombinační hrou i my sami. Náš první gól na 2-0 dal Aleš, ale pak to tam začalo padat tak rychle, že už si sled dalších střelců absolutně nevybavuju:-). Jedinou otázkou tedy kromě výše skóre zůstávalo, zda Tomáš Záboj vstřelí premiérový gól nebo ne?‘

Přibližně v 15.minutě už skóre narostlo na hrozivých 8-0 a kapitán Greenů přišel s podmínkou, že pokud nestáhneme jednoho hráče a nebudeme hrát taky 4+1, že prostě odejdou ze hřiště:-). A tak se stalo, až do příchodu pátého „Zeleňáka“ jsme pak hráli na obou stranách 4+1. Raketové tempo nárůstu skóre se tím kapánek zabrzdilo a do konce poločasu jsme pak vstřelili už pouze dvě branky. Jednu jsme také po chybné rozehrávce inkasovali. Ani jeden z našich deseti gólů v prvním poločase ale nevstřelil Tomáš Z. a že k tomu měl šancí požehnaně:-). V podstatě celý mančaft hrál na to, aby se Tomáš trefil, ale trefovali se všichni jiný, dokonce i smradoši ze zadu dali oba jeden gólík, jen Tomáš ne a ne dát gól. Pálil ze všech pozic a pořád nic:-).

Druhý poločas se už odehrál klasicky 5+1, Tomáš tak moc chtěl dát gól, že úplně přestal střídat, což ale teda tolik nevadilo, protože tam byl na střídání jeden člověk:-). Hrál velice aktivně a dostal se do mnoha šancí a střeleckých pozic, mnohdy i tváří v tvář gólmanovi, ale gól pořádn nepřicházel. Jinak Greenům brankář nepřišel, tak si do brány stoupnul kluk z pole, ale nutno říct, že chytil hodně, ale opravdu hodně tutovek, nejvíce snad právě Tomášovi, ale ani Aleš nebo Ondra nezůstávali v zahazování šancí pozadu:-). Vše nakonec dobře skončilo a Tomáš se pět minut před koncem trefil, byl to myslím gól na 13-1 (asi jeho šťastné číslo) a Tomáš měl takovou radost, že nebýt kolem hřiště sít zastavil se až někde na nedaleké magistrále:-). No a hlavně mohl konečně vystřídat:-). V závěrečných pěti minutách jsme ještě kosmeticky upravili skóre na konečných 15-1 a zaznamenali tak rekordní výhru v zatím kratičké historii Sean teamu.

Šest branek vstřelil včera Aleš, který tak zakončil sezonu s 32 góly. Na tomto počinu mají ale podíl všichni členové týmu (teda bez urážky kromě Karlose:-) a Aleš je určitě na srpnovém výjezdu Sean teamu do Červené Řečice něčím odmění:-). Teda samozřejmě ty co přijedou! Po dvou brankách si připsal Ondra a Robin a dva byly vlastní. Jeden pak přidal Vojta, Dana a nesmíme zapomenout na premiérovou trefu Tomáše:-).

Nejnebezpečnějším hráčem soupeře jsme nakonec ve sprše jednohlasně zvolili Danu, protože její pohotové zakončení, které skončilo na tyči naší branky bylo asi i nejhezčí akci soupeře:-). No ale k dobru Daně musím říct, že jsem snad ještě neviděl nikoho, kdo umí ze země z metru trefit břevno. Dano, gratuluju, dát gól umí každej (Sean team je toho důkazem, kromě gólmana Chmeldy jsme skórovali všichni), ale trefit z takové pozici břevno je umění. Škoda, že to nikdo netočil, mohls bejt na Nově v rubrice B..EC NA KONEC. Zda do doplňovačky patří OR neb LB nechám na zvážení každého:-)

Klasické hodnocení jednotlivců, které vždy přidával Šmigi vynechám. Shrnu to do jedné věty. Zahráli jsme si kombinační fotbal, každej přispěl trochou do mlýna, každej někdy blbě přihrál nebo spálil tutovku, ale každej si dal i gólek a všichni jsme si pak dali trošičku do nosu v blízké hospůdce s příjemnou obsluhou a tak to má být. Jen ten kočkovitej Tomáš zklamal. Nejdříve chtěl nemotorně odcizit zánovní Gambrinus ubrus, což se mu nepovedlo a pak když s ním začala laškovat ne úplně nesympatická čerstvě nastříkaná servírka, tak místo aby si ji odvezl do svého nového bytečku a pokřtil ho, tak odjel sám....i když, nevrátil ses tam nakonec, Tome?:-)

Závěrem bych chtěl všem za celou sezonu poděkovat. Takhle nějak jsem si to představoval a to nemluvím o výsledcích, ale o partě, srandě a věcma s tím spojenejma. Doufám, že i Vám se to líbilo a že si ve stejném složení zahrajeme i 7.ligu! A v neposlední řadě pevně doufám, že sezonu zakončíme v srpnu (7.-9.8.) Řečici v maximálním počtu. Musíme vymyslet taktiku na sedmou ligu, ať se tam nezdržíme déle než půl roku:-)