11. kolo - Sean team – Petřiny 09 FC 4:2

V posledním kole jarní sezóny jsme se ve veledůležitém zápase střetli s týmem  Petřiny 09 FC. K jistotě postupu do 5.ligy jsme potřebovali bezpodmínečně vyhrát, ale i Petřiny mohli při výhře a zaváhání Praga Calcio CC ještě postoupit, takže to byl v podstatě pro oba týmy zápas doslova o všechno. A podle toho to taky na hřišti vypadalo!

Na zápas se nás sešlo celkem deset, přišli v podstatě všichni zdraví a někteří i polozdraví, jako třeba Aleš:-). Chyběli tak jen Řečičáci Pavel s Rájkem, po operaci menisku se zotavující Chmelda a Martin, jehož na hřiště nepustila zlomená žebra. Do brány si stoupl opět Tomáš, opět nezklamal a opět potvrdil, že při absenci Chmeldy je to s přehledem nejlepší varianta do branky. Ani nechci psát, že je to záskok nebo náhradník, protože tato slova nejsou jeho výkonů hodna:-).

Zápas začal dosti opatrně, minimálně Sean teamu trochu svazovalo nohy vědomí, že jde opravdu o vše, o (ne)úspěch celé sezóny. Navíc obránci Petřin hráli velmi důrazně a tvrdě (rozhodně ale ne záludně!) a často používali drobné fauly, aby zastavili některé naše nadějně se vyvíjející akce již v zárodku. Ne nadarmo inkasovali v celé naší skupině druhý nejmenší počet branek. Přes velmi důraznou obranu jsme se ale do pár šancí dostali, tu první si vypracoval Aleš, který se uvolnil přes prostorově výrazného obránce Petřin, ale trochu rozhozen nezamířil tváří v tvář brankáři soupeře přesně a ten ho vychytal.

Brankář Petřin byl vůbec velmi kvalitní a zejména v první půlce podal vynikající výkon, pochytal spolehlivě vše, co na něj šlo a to některé jeho zákroky určitě nebyly jednoduché. Nule na kontě našich vstřelených branek ale pomohla nemálo i zoufalá střelba, kterou jsme zejména v prvním poločase předváděli. Mimo branky hostů tak byly v ohrožení často spíš okna ne úplné blízkých budov a nejvíce pak ptáci z okolních stromů (nutno podotknout, že dosti vysokých). Ještěže náš zápas nesledoval někdo z místního ornitologického kroužku, jinak by měl takovej Vojta docela velkej problém na krku:-).

Ke tradiční impotenci v zakončení jsme ale bohužel přidali i tradiční kiks v defenzivě a tak jsme nabídli soupeři zadarmo 100% šanci, kterou nepohrdl a najednou to bylo 0-1, a my v ten moment potřebovali k postupu dát minimálně dva góly. Situace předcházející inkasované brance opět vznikla z NAŠEHO rohu, docela by mě zajímalo kolik našich rohů nebo trestňáků skončilo nakonec gólem v naší brance.....tipnul bych, že by se to nedalo spočítat na prstech jedné ruky....ale zpátky k té chybě, ztráta balónu po rohu, odkop přibližné na půlicí čáru a hlavně špatně odhadnutá situace Danou, která se spoléhala, že si pro balón doběhne Tomáš z branky, ten to měl ale z brány dost daleko a tak v ní zůstal. Celá situace vyústila v to, že ke skákajícímu balónu doběhl kolem stojící Dany útočník hostů a přehodil Tomáše, který si mezi tím na pokyn Dany pro balon nakonec vydal. Špatný odhad, špatná komunikace doplněná o mazácké zakončení útočníka Petřin a průšvih byl na světě.....

Pokusili jsme zařadit vyšší rychlostní stupeň a do konce poločasu jsme si vypracovali nemálo nadějných pozic na zakončení, ale bohužel jsem neustále plašili místní ptactvo anebo zakončili nedůrazně. Asi největší šanci, která přímo volala po gólu, zazdil Aleš. Ten sice vybojoval míč v souboji s obráncem Petřin, ale místo přihrávky na zcela volného Karlose před opuštěnou brankou Petřin volil zakončení levačkou, kterou má jako většina Sean teamu (snad s výjimkou Szabiče:-) jen na opírání a tak z toho nic nebylo. O přestávce jsme se snažili hlavně uklidnit, měli jsme ještě 30 minut času, byli jsme rozhodně lepším týmem, jen jsme potřebovali trochu klidu a možná i štěstíčka v zakončení. A šlo se na druhej poločas.

Ten pokračoval v duchu toho prvního. My jsme se snažili tvořit hru, někdy více někdy méně úspěšně, soupeř pozorně a velmi důrazně bránil a vyrážel k mnohdy velice nebezpečným protiútokům. Několikrát musel zasahovat Tomáš a zejména jeho zákrok proti pumelici z trestňáku do šibenice byl doslova výstavní. Tohle vidět Fabio Capello, tak už si Robert Green ve svatyni Albionu nikdy nezachytá:-). Petřiny hráli výborně takticky. Téměř každý náš protiútok zbrzdili drobným faulem a téměř při každém přerušení utnuli naší snahou o zrychlení hry pomalým střídáním. Jasná snaha zápas rozdrobit a co nejvíce přerušovat, taktika se kterou se někteří hráči Sean teamu dost těžce srovnávali.....

Přesto jsme dokázali poměrně brzo vyrovnat. Přibližně kolem 40. minuty se po pěkné akci dostal míč k Alešovi, který svoji xtou příležitost konečně proměnil a umístnil míč k pravé tyči soupeřovy svatyně 1-1. Bohužel jsme opět provedli to, co už po několikáté, krátce po vstřelené brance jsme inkasovali. Jinak výborně hrající Šmigi, atakován na hranici pravidel obráncem Petřin, ztratil míč a soupeř rychlý protiútok 3 hráčů na samotnou Danu zkušeně proměnil, 1-2. Holt jedna ženská na tři chlapy nestačí:-).

V tu chvíli jsem popravdě řečeno začal trochu ztrácet naději, ale naštěstí se ukázala vnitřní síla týmu a možná se k nám obrátilo čelem trochu i štěstíčko. Šmigi, který po většinu zápasu motal úspěšně nohy bekům soupeře povedenými kličkami, se uvolnil přes několik protihráčů (sám tvrdí, že přes 4, ale tam asi počítal i Kráťu a Karlose, který stáli poblíž:-) a povedenou ranou pod víko zaznamenal svoji premiérovou (a trochu s předstihem mohu prozradit, že zároveň i derniérovou) branku v sezoně a dal Sean teamu zase naději, 2-2.

Do konce zápasu v tu chvíli zbývalo nějakých osm minut. Remíza byla pro soupeře málo, nám sice dávala malou naději, ale to nám nestačilo a chtěli jsme víc. Navíc jsme později zjistili, že by nám ta remíza nestačila, protože Praga Calcio porazila Tsunami 3-0! A pak to přišlo. Pět minut před koncem, kdy jsme prožívali téměř již klinickou smrt se potvrdilo pořekadlo, že když se štěstí unaví, sedne i na ......no nechme toho:-), při jednom z našich útoků našel Kráťa patičkou tak trochu náhodně Aleše, který napálil balón nazdařbůh směrem na soupeřovu branku a ten zaplul přesně do levého horního růžku! 3-2 pro Sean team, postup byl na dosah! 

Petřiny najednou vylezli ze své obranné ulity a museli začít více útočit. Naše obrana ale byla pozorná a nepustila soupeře do žádné vážnější šance. Nepříjemné byly jen závary při rozích nebo autech, které Petřiny rozehrávali do chumlu před brankou, kde se může stát opravdu cokoli. Naštěstí se ale nestalo a tak výsledek zpečetil tři minuty před koncem Ondra, který dal snad náš premiérový gól z trestňáku v sezoně, 4-2 a bylo hotovo!

Definitivní tečkou za zápasem pak byl trochu nešťastný střet Šmigiho s brankářem soupeře v posledních vteřinách zápasu, kterou odnesl gólman Petřin zlomeným chráničem a obrovskou boulí na holeni. Na obranu Petra nutno podotknout, že byl přistrčen bránícím hráčem, na druhou stranu mohl takový souboj za rozhodnutého stavu vypustit.......takovéto situace nás mohou jednou stát rozbitou držku a při pohledu zejména na defenzivní štíty Petřin by to asi byl nerovný boj a dost by to bolelo:-).

Pak už přišel závěrečný hvizd rozhodčích a s ním obrovská radost celého Sean teamu z postupu do 5. ligy. Bilance Sean teamu je zatím obdivuhodná - co sezóna, to postup o ligu výše, ale upřímně řečeno je to sezonu od sezony těžší, což je ale celkem pochopitelné:-). Tento poslední postup byl doslova a do písmene vybojovanej a celým týmem odmakanej! Ale o to je sladší!

Jednotlivce tentokrát hodnotit nebudu, hráli jsme jako tým, navíc si myslím, že nikdo nijak výrazně nevyčníval, každej udělal během zápasu nějakou tu chybku, každému se něco povedlo a něco zase ne, ale všichni jsme na hřišti makali do poslední vteřiny a to rozhodlo.......

Už teď se těším na podzim, na pátou ligu. Bude to zase o další level výš, přibude těžkých zápasů, ale věřím, že se s tím úspěšně popereme, neuděláme si tam ostudu a dokážeme, že to byl postup zasloužený......

Fotečky