2.kolo - Sean team - Praga Calcio CC 10:0 (4:0)

Ve druhém kole sezony „jaro 2011“ jsme hráli opět od pěti hodin. Bohužel to nebylo zdaleka naposledy a čeká nás to ještě čtyřikrát:-(. I když někteří minule trochu nadávali, že Kbely jsou kapánek z ruky, tentokrát to bylo ještě o něco horší, hráli jsme totiž na hřišti Pankrác, což je starodávný areál s historickýma šatnama a „luxusní“ škvárou, kterou si pamatují asi jen ty starší z nás a na kterou má drtivá většina fotbalistů našich ročníků památky zadřené pod kůží......

Přesto se nás i v tuhle debilní hodinu sešlo hned osm – Aleš, Chmelda, Tomáš Černý, Szabič, Ondra, Dana s Vojtou a hlavně Karlos! Jak je důležité míti v týmu Karlose se ukázalo zejména v prvním poločase, během kterého nakonec ještě dorazil střevními potížemi lehce indisponovaný Kráťa, který už se ale, vzhledem k vývoji skóre, ani nepřevlékal. Plnil ale důležitou roli podavače míčů, což bylo vzhledem k rozlehlosti areálu a omezenému počtu míčů, které jsme měli k dispozici, celkem důležité.

Správce Pankráckého skanzenu, který by si snad zasloužil zapsat do Unesca, asi usoudil, že blázni, který jdou hrát Hanspaulku ve všední den v pět hodin na tak šílené hřiště ani nepotřebují šatny, tak  nám je pro jistotu ani neodemknul. Převlékli jsme se tudíž v přírodě (dá-li se v okolí Pankráce, ve středu Prahy o nějaké přírodě mluvit:-) a šli jsme na to. Praga Calcio, která nás v předchozích dvou ročnících dvakrát těsně porazila (shodně 3:2) přijela jen v šesti lidech a to není zrovna ideální počet, jak jsme se sami před týdnem s Absinthem přesvědčili. Mnohem větším problémem pro soupeře ale byla úterní Karlosova potence - jen za první poločas nasázel 4 kousky a v podstatě tak sám rozhodl o výsledku. Vzhledem k tomu, že se k němu v prvním poločase nikdo nějak nechtěl přidat a Praga Calcio byla v útoku v podstatě bezzubá, byl poločasový výsledek 4:0.

O půli se Aleš tak trochu škodolibě smál Szabičovi a Tomášovi, že jsou od škváry.... to ale ještě netušil, že se do puntíku vyplní pořekadlo: „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp“.:-). A Aleš se na konci zápasu, i přes vysoké vítězství, rozhodně moc nesmál..... Ve druhém poločasu pokračovala hra v duchu poločasu prvního, měli jsme spoustu šancí, některé jsme i proměnili a postupem času jsme navýšili skóre až na pěkně kulatých 10:0. Karlos přidal pátej kousek, Aleš dal góly dva a po jednom přidali Ondra a dokonce i velmi sváteční „kanonýři“ Vojta s Danou. Dana se tímto gólem o něco přiblížila vyrovnání bilance vstřelených gólu do brány soupeře a do brány vlastní, pořád má na svém kontě více těch vlastních, ale rozdíl už není tak propastný :-).

Chmelda udržel po dlouhé době nulu, moc práce neměl, protože Praga opravdu tentokrát příliš nezlobila. Největší šanci připravil soupeři sám, když nalil nepovedeným odkopem od postranní čáry útočníkovi soupeře přímo na nohu. Tomu ale naštěstí trvalo asi půldruhé minuty než míč na „černém pažitu“ zkrotil (popravdě řečeno se mu ani nedivím, protože problémy kontrolovat balón na tomto terénu měli všichni a měl by je nejspíš i Messi) a tak se Chmelda stačil do své svatyně vrátit a nic z toho nebylo. Praga tak nejvíce hrozila z rohů, které rozehrávala tzv „do ohně“, kde bylo největší riziko, že se míč od někoho nešťastně odrazí do naší brány. Navíc defenzívu při těchto situacích spolehlivě řídila Dana, která si sice útočníky Pragy zpravidla neobsazovala, ale zase ostatním radila a udávala přesně pokyny, co mají dělat :-).

Zlatým hřebem utkání ale byla nakonec kosa neustále diskutujícího hráče Pragy č.9 na Aleše, která přišla doslova pár vteřin před koncem zápasu a po které se Aleš vyválel v tom černým svinstvu víc než všichni před ním dohromady a vypadal pak vskutku zajímavě. Situace se kapku vyhrotila v momentu, kdy se zjistilo, že šatny a tím pádem i sprchy stále nejsou zpřístupněny..... Když už začal Aleš propadat zoufalství, dorazil s bohorovným klidem a asi dvouhodinovým zpožděním správce a šatny otevřel. Měl jsem takový pocit, že pár členů Sean teamu bylo v tu chvíli trochu zklamaných, protože si při pohledu na Alešův „outfit“ škodolibě přálo, aby se tak nestalo a Aleš musel jet ve svém „černošškém převleku“ přes v těchto odpoledních hodinách celkem nabitou Prahu :-).

Po dvou zápasech máme plný počet 4 bodů a skóre 17:4. To je velice slušnej počin, zvlášť vzhledem k tomu, že minulou sezonu byla po 2. kole (a dokonce i po třetím) na našem bodovém kontě jedna velká nula. Jestli to je mílový krok k záchraně 5. ligy anebo zda jsou to první dva krůčky na cestě do ligy čtvrté se uvidí až v dalších zápasech. Tipuju ale, že přijdou daleko těžší soupeři než byl Absinth a hlavně Praga Calcio CC.