4.kolo - Sean team - Růžoví delfínci 97,2 6:2 (3:2)

Ať už za to může výhodný los nebo naše dobrá forma, zaznamenali jsme ve čtvrtém zápase sezóny čtvrtou výhru. Tato výhra se ale, po pohodovém začátku, nakonec rodila s možná až překvapivými obtížemi. Ty jsme si ale spíš způsobili sami, než že by nás nějak výrazně zlobili Růžoví delfínci 97,2.

Soupeře jsme si pamatovali z minulé sezóny, tehdy jsme je ve čtvrtém kole v Běchovicích porazili v dramatickém zápase 6:4 a pro nás to byly první body v sezóně. Tentokrát byla situace diametrálně odlišná, Sean team první tři kola vyhrál a tak jsme šli do vzájemného souboje s Delfínkama v naprosto jiném rozpoložení než na podzim v Běchovicích. Pohodovou náladu před zápasem navíc podpořila Dana, která pobavila celý tým (teda spíš jeho torzo, sešlo se nás totiž jen sedm – Aleš, Chmelda, Dana, Zuboš, Tomáš Černý a Dana s Vojtou alias Panem Nulou) málo vídaným homerunem, který přeletěl i ty nejvyšší překážky, které mu stály v cestě a míč posléze skončil na přilehlém staveništi......

Zápas taky začal zcela v souladu s pohodovou a klidnou atmosférou, předváděli jsme hezké kombinační akce, často na jeden dotek a Delfínci často absolutně nestíhali. Po pár zahozených šancích (to už je ale tradice) se jako první trefil Aleš, krátce na to přidal druhý gól aktivní Zuboš a pak z nejhezčí akce zápasu na jeden dotek po ose Zuboš – Aleš – Karlos posledně jmenovaný. Přibližně v polovině prvního poločasu to tak bylo 3:0 a vše nasvědčovalo tomu, že nás čeká pohodový zápas a že si slušně vylepšíme skóre.

No ale realita byla, jak tomu často bývá, úplně jiná. Vedení nás uspokojilo (na rozdíl třeba od zápasu s Pragou Calcio na škváře na Pankráci, kde jsme ani přes poměrně rychlé vedení ani na chvíli nepolevili), přestali jsme běhat, nedávali jsme ani ty nejvyloženější šance, trefovali tyče nebo břevna a tak zákonitě přišel trest. Tomáš se nechal na půlce soupeřem až příliš snadno obejít a po následném přečíslení dotlačil, přes velkou snahu Chmeldy, nehlídaný Delfínek míč do naší sítě, 3:1. Chmelda inkasoval po cca 140 minutách a Pan Nula přestal (alespoň dočasně) býti Panem Nulou:-). První varování nám ale bylo málo. Hra se neměnila, Delfínci nebyli sice příliš nebezpeční, ale my pohříchu taky ne. Chvíli před koncem prvního poločasu přišla standardní situace soupeře, naše tradiční bolest, a z ničeho nic to bylo 3:2 a my se začali tak trochu bát o výsledek.

Ani ve druhém poločase jsme se ale pořád nějak nemohli chytit a až asi do 50. minuty jsme stále drželi jen nejtěsnější vedení. Delfínci začali postupem času trochu více otevírat hru a riskovat a nám se tak naskytovaly šance chodit do přečíslení. Vypracovali jsme si spoustu šancí, ale to, co pochytal jejich brankář (navíc to byl dle rozhovoru Delfínků před zápasem kluk, který normálně hraje v poli) bylo až neuvěřitelné....i když ono to spíš bylo tím, že jsme ho trefovali než, že by předváděl nějaké robinsonády. Navíc se k tomu přidala i slušná smůla, protože brankovou konstrukci jsme trefili snad 10x.

Přesto jsme ale nakonec zápas dotáhli do vítězného konce. Asi tak 10 minut před koncem nahrál po jednom z mnoha brejků Radek Alešovi před v podstatě prázdnou bránu a bylo to 4:2. Do konce zápasu ještě upravili Zuboš (s přispěním teče obránce) a Tomáš skóre na konečných 6:2.

Máme tak za sebou další úspěšné představení v povedené jarní sezoně a pořád čekáme, až nás prověří nějaký těžší soupeř. Když se totiž podíváme na tabulku, tak jsme zatím hráli se soupeři ze spodní poloviny tabulky, Bum bar (12. - poslední), Praga Calcio (11.), Růžový delfínci (9.) a Absinth (8.) a ty těžší soupeře máme logicky pořád před sebou.

hráno 26.4.2011 od 17:00 ve Kbelích