5.kolo - Sean team - Eden 1999 3:4 (3:2)

Dost smolný a nešťastný zápas, který skončil zbytečnou a já osobně si myslím, že i nezaslouženou prohrou, sehrál Sean team v 5. kole 4.C Hanspaulské ligy  s dosud neporaženým Edenem 1999. Mrzí to o to více, že to byl přímý souboj o čelo tabulky, střetl se první (Sean team) a druhý tým (Eden)  tabulky, ve kterém by díky našemu výrazně lepšímu skóre byla dobrá i plichta, o kterou jsme přišli pár desítek vteřin před koncem.

Sešlo se nás devět – Chmelda, Brambora, Dana, Vojta, Karlos, Ondra, Klusy, Šmigi a Aleš, který ale původně vůbec nechtěl, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, hrát. Situace, respektive vývoj zápasu, ho ale „donutili“ své rozhodnutí velmi rychle změnit a do zápasu po pár minutách nakonec stejně nastoupil. K bodům nám to ale stejně nepomohlo:-(. Na špatné začátky zápasů jsme zvyklý spíš z velkého fotbalu, tentokrát jsme to ale přenesli bohužel už i na Hanspaulku. Po možná ani ne celých dvou minutách hry ztratil Šmigi balon v souboji ve středu pole, protiútok pak zastavil pouze za cenu faulu přibližně deset metrů před naší brankou. Chmelda si sice postavil zeď a hlídal si svoji tyč, ale zeď tvořená Vojtou a Ondrou se bohužel dost nepochopitelně rozestoupila přesně v momentu střely a míč měl tak volnou cestu k levé tyči, 0:1 – zbytečný a darovaný gól! Bohužel nebyl v tomto důležitém zápase zdaleka poslední:-(.

Jen o pár okamžiků později se Šmigimu opět jednou “zablesklo“ v hlavě a prokázal svou „bojovnost“ tam, kde si jí nikdo vidět nepřeje. Petr prohrál souboj o míč a s pocitem toho, že byl faulován (což vzhledem k tomu, jak pískal rozhodčí dost možná i byl), přerušil nesmyslným faulem soupeřovu akci v rohu hřiště, kde naší bráně v podstatě nic vážného nehrozilo, všichni ale víme, jak „umíme“ bránit trestné (i rohové) kopy soupeře, což jsme potvrdili i při úvodní brance tohoto střetnutí. Je fakt, že na legendární Šmigiho blikance (a že už jsme jich pár viděli) to nemělo.....byl to takovej „poloblikanec“, ale i tak neměl Petr možnost hrát balón, za což si mohl v klidu vykoledovat kartu a myslím, že ji dostat i měl. Navíc dal soupeři možnost trestňáku, takže za to dostal náležitě vyčiněno, zejména od Ondry a Aleše. Šmigi ale místo toho, aby sklopil uši a snažil se to napravit na hřišti, se s náma začal hádat, pak se i nasral a nakonec šel raději střídat......z trestňáku jsme sice gól nedostali (to se nám „povedlo“ jen o malou chvilku později), ale danou situaci jsme řešili nejen o poločasové přestávce, ale někteří i po zápase v místní restauraci. Zvláštní je, že i když to Petrovi opakovaně „vysvětluje“ drtivá většina mužstva, tak to nějak nebere v potaz, nevěří nám a pořád si mele svou.......

O pár chvilek později rozhodčí, který pouštěl velmi důraznou hru ( podle mého názoru často až za hranicí tvrdosti a pravidel), pustil u brány soupeře ostrý souboj Ondry s hráčem Edenu, který Ondra prohrál a soupeř vyřešil přečíslení tří na jednoho precizně, 0:2.  Nutno ovšem podotknout, že to určitě nebylo první takové přečíslení. Po obdrženém gólu jsme se totiž snažili se skórem rychle něco udělat a soupeř podnikal při našich ztrátách do otevřené obrany smrtící brejky. Při jednom z nich se ocitli dva hráči Edenu zcela sami před naší brankou. „Jasnou“ možnost chtěli ale nejspíš vyšperkovat nějakou „kulišárnou“, na což jim Chmelda neskočil, nebezpečnou situaci dlouho „ustál“ na nohou a pokus o přehození pak bravurně zneškodnil a udržel nás v tento moment v zápasu, bohužel ale svůj výbornej zákrok později Edenu vrátil.....

Až za stavu 0:2 jsme se probudili a začali konečně hrát fotbal. Bylo to sice „trochu“ pozdě, ale lepší pozdě než vůbec! Možná se mnou nebudete souhlasit, ale přibližně od té páté, sedmé minuty, kdy jsme dostali gól na 0:2, jsme do konce prvního poločasu předváděli nejlepší výkon této sezony a Eden jasně přehrávali. Alespoň já jsme z toho měl takový pocit! Vepředu jsme udrželi balón, prosazovali se v soubojích jeden na jednoho a dostávali se často do zakončení, Ondra, Karlos i Klusy v záloze téměř neztráceli balony, dobře kombinovali a zakládali jeden nebezpečný útok za druhým, Brambora a bráchové Neubergovic vzadu se vyvarovali chyb, pozorně bránili „konstruktivní“ nákopy Edenu a nepouštěli soupeře do větších šancí. To málo, co přes ně prošlo, řešil v pohodě Chmelda Zato mi jsme se díky aktivní hře postupně začali do šancí dostávat - Karlos pálil po přiťuknutí Aleše nebezpečně, ale jen do gólmana, Kolem 15. minuty pak použil svoji tradiční zbraň Aleš, který se po autovém vhazování obtočil kolem svého obránce a mezi jeho nohy zakončil k pravé tyči soupeřovi svatyně, 1:2.

Pouhé snížení ztráty nám ale pochopitelně nestačilo, dál jsme byli aktivnějším týmem a vyrovnání na sebe nedalo dlouho čekat. Včera aktivní Karlos, kterej lítal po hřišti jako zamlada, obral o míč obránce Edenu, po levém křídle s ním doběhl až k soupeřově bráně a zakončil přesně k bližší tyči, 2:2. Ale ani to nám nestačilo! Zasloužené otoční skóre zařídil svoji nechytatelnou pumelicí do pravé šibenice Klusy, 3:2. Pak ale krátce po sobě nastaly dvě věci, které podle mého názoru o osudu zápasu rozhodly. První jsme nemohli ovlivnit - uplynulo 30 minut hry a tím pochopitelně skončil první poločas, v jehož závěru jsme Eden jasně přehrávali a jsem přesvědčený, že kdybychom hráli ještě pár minut, dali jsme další gól(y) a zápas definitivně rozhodli. Tu druhou, důležitější. Jsme ale ovlivnit mohli nebo spíše měli. Ihned po nástupu do druhého poločasu jsme inkasovali gól na 3:3 a opět jsme ho soupeři darovali, tentokrát doslova na zlatém podnose. Soupeřův útok třech proti třem zakončil hráč Edenu, se kterým se poctivě vrátil Ondra zoufalým nákopem směrem na naší branku, kde ale pořád stáli dva naši obránci, Brambora a Dana. Bohužel tam ale doslova a do písmene jenom stáli, protože prvně jmenovaný míč trochu nepochopitelně netrefil, ačkoli šel kolem něj a druhá jmenovaná se pak ještě méně pochopitelně naprosto vykašlala na „svého“ hráče, kterej na zadní tyči zakončoval z půl metru za bezmocného Chmeldu, 3:3.

Tak jak jsem se Dany zastal po posledním prohraném zápase s Dynamitem Baterie, že její vyloučení nebylo rozhodujícím momentem zápasu, tak tentokrát považuji tento gól, na němž nese vinu hlavně Dana (a sama to sportovně uznala) za moment, který nás připravil o vítězství a dva body. Eden 1999 vypadal totiž po našem otočení jako Roman Skamene po knockoutu od jednoho z bratrů Kličků. Vůbec nevěděli, co na nás mají hrát, balóny jen nakopávali přes celé hřiště dopředu na útočníky, kteří ale byli poměrně spolehlivě bráněni a tak se do šancí v podstatě vůbec nedostávali. Tenhle gól jim ale vlil krev do žil a nás naopak zase srazil „z koně“.

Naše převaha byla rázem ta tam a zápas se vyrovnal. Hra se přelévala ze strany na stranu a oba soupeři si vytvořili šance, my jich ale měli určitě víc. Ondra trefil břevno a tyč, Aleš po pěkném uvolnění přes obránce Edenu v slibné pozici přestřelil a šance měli i další. Největší šanci soupeře jsme mu ale tradičně nabídli sami. Brambora ztratil při kličce balón a soupeř šel rázem do přečíslení dvou na jednoho. Tomáš pak ještě přidal perličku, která se jen tak nevidí a zasloužila by si zveřejnění nakonec sportovních zpráv TV Nova! Místo toho, aby se vydal na pomoc Vojtovi a Chmeldovi, začal, údajně dezorientován, honit balón z vedlejšího hřiště, který šel ale úplně na opačnou stranu než ten, který ztratil......situace, jak z nějaké crazy komedie, já při ní ale měl tep minimálně 150! Situaci naštěstí zachránil Vojta, který zablokoval přihrávku před bránu a tak zůstával stav stále nerozhodný.

A pak přišla, z ničeho nic, naprosto nečekaná „rána do týla“. Dvě, tři minutky před koncem, když jsme Eden 1999 tlačili a snažili se rozhodnout o naší výhře, podnikl v postatě už bezzubý soupeř protiútok. Kluci se zodpovědně vrátili a tak zkusil hráč Edenu napálit míč z dobrých 15ti, možná i více metrů na naší branku. Míč, který směřoval Chmeldovi do náručí a se kterým by určitě neměl sebemenší problém, ale bohužel skončil, k zděšení nás všech, v naší síti. Lukáš nám později vysvětlil, že měl pocit, že jde mimo branku a tak ho pouštěl. Bohužel se spletl o dobré dva metry a míč šel skoro doprostřed brány, 3:4. Co k tomu dodat - těžko Chmeldovi něco vytýkat, protože tuhle sezónu chytá fakt famózně a v nejednom zápase nás dost podržel a pochytal neskutečné věci. Navíc chybu udělá každej z nás, ta jeho je ale nejvíce vidět, protože ji za něj už nikdo nemůže napravit. Nejhorší na tom bylo, že to byl gól rozhodující a ještě k tomu pár desítek vteřin před koncem zápasu. V následujícím zoufalém náporu jsme se už dostali jen k jednomu trestňáku ze zajímavé pozice, kterej ale Aleš rozehrál na Klusyho dost špatně, přestože si Klusy jasně ukázal, kam by si asi představoval balón dostat.....a tak skončil zápas naší prohrou 3:4.

Není to samozřejmě žádná tragédie, ale zamrzí to. Prohrát jsme si nezasloužili, většinu zápasu jsme byli lepší než Eden 1999, kterej hrál nakopávanou a to nejen, co se týká stálého nakopávání doslova všech míčů na útočníky, ale i v osobních soubojích, které dost bolely. Bohužel i to na nás stačilo a to zejména kůli stále se opakujícím chybám v defenzivě, které nás provázejí v podstatě v každém zápase, ale nemalý díl viny natom samozřejmě „nese“ i neproměnění šancí. Při pohledu do tabulky a remíze Kříženečku s 64! FC Kobylisy (3:3) by byl i bod zlatej, protože bychom udrželi všechny tyto soupeře pod námi, takhle ztrácíme na Eden v podstatě tři body, protože s ním máme horší vzájemný zápas. Teď nás čeká delší volno, hrajeme až ve středu 2.11. se soupeřem Santa Tranta PC C (Mikulova 2 od 18:15), který je taky ve špici tabulky. V tomto zápase se rozhodne, jestli ještě budeme mít ve zbytku sezóny, o co hrát nebo zda se budeme motat „pouze“ ve středu tabulky.

hráno 12.10.2011 od 17:45 ve Štěrboholech  (2)